Listopad 2012

Když se daří a nedaří :D

28. listopadu 2012 v 20:36 | Ivy |  Píši
Hlásím se žiju.
Mám povznesenou náladu. Dokázala jsem se odprostit od těch chutí na věškerý nezdravý a jím no... nebudu to tu zveřejňovat, nepochválili by jste mě za to.
Dnešní den stál teda za to, řeknu vám. Vstanu, váha mi ukáže 66,6 (supr hodnota, ale ty šestky :D) ale všechno ok. Pak vycházím na bus a vzpomenu si, že jsem zapomněla uniformu na praxi, sprintuju pro ní, pak sprintuju na bus (uběhnu to v rekordním čase), rošlápnu hromadu od psa velikosti dinosaura. Užasný začátek dne. Pak mám jakýsi problém se spolužačkami, který není z mé strany, ale v poslední době mi funguje technika: mam je v pí*i a jsem v klidu.
Je mi divný, že když téměř nejím mám více energie než když jím tak akorát, nebo hodně. Zvláštní. Musím se pochlubit. Odolávám, zvláštní že zrovna já, takový pochutínám jako jsou buchty s tvarohem, marmeládou a nugetou (ty já všechny zbožňuju), chleba ve vajíčku, babičiny špagety... Daří se doufám na déle :).
Dotáhla jsem k nám ježíška za vous dřív a nadělila jsem si jeden černej svetr a knihu 50 odstínů šedé. U čtení té knihy se červenám až na prdeli - je toho moc i na mě a že já v tomhle ohledu jecos vydžím :D.
No... Taky se chci omluvit za to, že na to tady seru, Zase. Planý řečičky říkáte si. No... už mě blogování tolik neuspokojuje jako kdysi, třeba mě zas chytne.

19/11/2012

19. listopadu 2012 v 20:37 | Ivy |  Píši
Zadařilo se :)
Sn. - cereální kaiserka s avokádem
Sv. - 2 rajčata, pár stonků řapíkatého celeru
Ob.- sójové maso, tětsoviny, rajče, sterilizovaná kukuřice
Tekutiny: 3l vody
Pohyb: 1,5h trénink volejbalu, 30min. chůze, 80x břišáky, 1h tělocviku ve škole.

Nepokazím to, ne a ne a ne. Zítřek bude stejně dobrý jako dnešek.
Hodina tělocviku ve škole bylo takový lážoplážo hraní basketu - bedny.
Trenér si pořád myslí, že mám slabou fyzičku. A teď už si nejsme jistá čím to je - jestli tím že jsme byla slabá (teď už nejsem) nebo tí, že jsme odjakživa pomalá.
Zítra bych chtěla jít na spining, budu tam volat, protože jim nefungují online rezervace, tak snad tam bude pro mě místo.

Nic si nedělej z toho, když ti nevyjde plán A. Abeceda má ještě 25 dalších písmen.

17. listopadu 2012 v 22:49 | Ivy |  Píši
... a mě za chvilku dojdou písmena.
Ano, nezvládla jsem to.
Pořád jsem dohodlaná do toho jít, jednou se zadaří...
Zítra začínám s Ripped in 30.
Dneska jsem ochutnala poprvé avokádo, celkem ujde.
Viděla jsem Rozbřesk 2, brečela jsem... Všechno to skončilo, to na čem jsem vyrůstala. To z čeho jsem si vyidealizovala svůj svět. Moje naivní, romantické dospívání zřejmě skončilo.
Ničí mě vidět představitelku Belly - Kristen a její nožičky-párátka. To chci taky.

Zbavím se té anarchie ve stravování.

16. listopadu 2012 v 23:26 | Ivy |  Píši
Zítra ráno začnu hezky.
Sn.: teplá voda s citronem, ovesná kaše s (ještě nevím :))
Sv.: clz kaiserka s avokádem, řapíkatý celer, rajčátko
Ob.: brokolice s vař. bramborem (pokud brokolice bude)
Ve.: nějaká zeleninka
Tekutiny: 3l vody
Pohyb: hra volejbalu + něco, co uznám za vhodné uměrné výkonu, který podám nebo taky nepodám
Pozbytek dne: úklid v pokoji, delší procházka s psíkem nebo bez, učení, konečně vás všechny oběhnout...

Zítra se ukáže: splněno-nesplněno?

Naplánovala jsem si to hezky, já to dám, chci zpátky ten pevný řád.

Momentálně mě trápí...

13. listopadu 2012 v 18:25 | Ivy |  Píši
Že nevím kolik vážím. Přibrala jsem.
ZP.
Blížící se návštěva u psycholožky, která ačkoliv jím už dost to na mě pozná...
Protože MS jsem nedostala, padají mi obrovské chucvalce vlasů, protože mám pořád studené ruce, nohy a nos.
Hádají semi v hlavě dva hlasy a vždycky v poslední době vyhraje ten odpornej a vyžranej.
Cítím se odporně. Chci umřít.
A aspoň jedna banalita: že se mi film sekl uprostřed a už za boha nejde spustit. Variéte.
Potřebuji se s tím prát, sama za sebe... zatím se mějte.
You don't say! ... really?!

Řapíkatý celer

11. listopadu 2012 v 17:35 | Ivy |  Přidej do košíku
100g řapíkatého celeru má:
140KJ
33,46 kcal
2g bílkovin
5g sacharidů
0g tuku

Pod drobnohledem...

3. listopadu 2012 v 20:49 | Ivy |  Píši
Trenér se mi už nijak dlouze do duše promlouvat nesnažil.
Ve skratce vesměs opakoval: mám tě rád, mám o tebe strach.
Zastával se kámošky jak udělala dobře, že i ona o mě má strach.
Jenže... Pro mě někomu věřit je strašně těžký, když už jsem konečně měla pocit, že jsem někoho takového našla tak se stane tohle. Holka, co se mě vždycky a hlavně v poslední době ptala jak je, co je, co doma, ve škole a připadalo mi, že se opravdu zajímá. Teď mi asi dochází, že to dělala jen z toho důvodu aby ze mě vydyndala nějaký informace. A přímo běžela za trenérem. Nebo jsem paranoidní, třeba to udělala z lásky ke mě, ale sama tomu nevěřím. Zkazila nenapravitelně všechno. A ještě mi pak řekne: ale chci aby jsi mi pořád věřila. To jistě. Jsem snad tak blbá?
Krevní testy... no. Heh. Mám zvýšenou jednu věc, která poukazuje na možnou nízkou hladinu vitamínu B12, uvidím jak se to bude řešit dál. Každopádně se na to neumírá hned, ale na netu píšou že to 'pomalu zabíjí'. No tam taky píšou všechno, kdyby to bylo tak zlý tak bych nešla na další vyšetření až za měsíc a doktoři by šíleli víc.
Trenér mluvil s tátou. Táta mě docela překvapil. Myslela jsem si, že ze zvých kouřových oblak sestupuje tak dvakrát ročně - na jeho narozky a na vánoce - že jinak je mimo realitu a jakoby pro něj neexistuju, ale všímá si věcí a změn. A tak se s trenérem dohodly, že mě šoupnou k psycholožce, která za dvouhodinový sezení chce 1500. Supr, ne že by jsme byly nějaká bohatá rodina (tohle je rozhodně nad naše poměry), ale dokud nebudu mít papír na to, že jsem OK tak mě trenér do zápasu nepostaví. Prý mě bude šetřit. A potom jestli zjistí, že nejsem OK, nebudu prý trénovat vůbec.
Snažím se vypadat OK. Jím tak aby mě u toho vždycky viděli. Snažím se přetvařovat, smát se, být v dobré náladě - jak mi to ubírá psychických sil.
Koupila jsem si řapíkatý celer, jsme na něj zvědavá.
Mám nové běžecké kalhoty vel. 34. Sice se do nich obtížně soukám, ale jsou mi. Zítra je ozkouším :).