Červenec 2013

Vracím se na místo tam, kde to všechno začalo...

31. července 2013 v 0:05 | Ivy |  Píši
Je vážně příhodné, že jsem tenhle blog nezrušila. Teď když přemýšlím kam svěřit svoje myšlenky je to výborné útočiště. Přeci tady to všechno začalo. Může být vcelku vtipný a zároveň smutný pročítat si svoje zápisky. Hlavně ty z obodobí mého pádu na dno ze kterého je opravdu těžká cesta zpět. Někdy si říkám, že je možná chyba začít si z hubnutím když to prostě neumíte ovládat a udržet si zdravou mysl. Byla bych spokojená kdybych před rokem nezačala hubnout? Težko se ptát, je to dávno. Páni rok. Težko si vybavuju jak jsem se cítila tehdy. Ta tlustá. Ale naprosto jistě vím jaké je to cítit se tlustá teď. Není to jen nějaký můj bohapustý pocit. Mám něco okolo 85kg. na váhu raději moc často nestoupam, pokud chápete důvod. Kde jsou ty časy, kdy jsem na ní stála každé ráno s blaženým pocitem? Před rokem jsem začínala na 83kg. Do prdele - to je to, co to vystihuje.
Sice jo cvičím Body revolution, ale, že bych se zlepšovala to ani ne. Heh, jak by to šlo s těmi záchvaty přejídání? O školní rok jsme si říkala, že hubnutí přenechám na prázdniny abych se na to mohla plně soustředit. Teď si nejačastěji opakuji od zítra... Jistě už je to měsíc, kdy jsem mohla být třeba na půli cesty zpátky k normální váze.
Topím se v tom. V sebelítosti, neávisti k vlastnímu tělu, vyhýbání se pohledům do zrcadel, odvracením pohledu od toho jak špatné stravovací - možná ještě horší než před rokem - návyky jsem si osvojila a kterým holduji. Chci s tím něco udělat. Bohužel prostě mi to nejde. Vzpomínám na doby, kdy jsem měla takovou sílu ovládání v jídle. Možná je to špatný příklad, ale byly dny, kdy jsem se ovládla ukázkově - ano mluvím o tom podělaným období, kdy jsem nejedla téměř nic. Stačila by mi opravdu jen polovina mé bývalé výdrže a měla bych to lehčí, ale teď je prostě nepředstavitelně těžké říct ne. Nejde mi se do toho kurva zase dostat, ale nechic být tlustá. Musím něco změnit. Takhle to dál nechci.
Takže tu stojím a dávám si ultimátum. Každý den bez ohledu na to jak špatně jím budu psát jídelníčky (třeba mě to odradí od toho žrát jako prase) a budu k vám naprosto upřímná. Ámen :D.